Irák
Úvodní stránka → Informace → Profily zemí → Irák
Irácká republika má rozlohu 441 839 km2, včetně 924 km2 teritoriálních vod a 3 522 km2 neutrální zóny, v zemi žije 22 017 983 obyvatel. Hustota osídlení je nerovnoměrná, ovlivněná přírodními podmínkami, možností zemědělské a průmyslové výroby, těžbou nafty a obchodem. Národnostní složení je pestré, převládají Arabové (79 %), 16 % je Kurdů, 3 % Íránců a 2 % Turkomanů. 97 % obyvatel vyznává islám (z toho více než 60 % jsou šíité), méně než 37 % tvoří suníté, 3 % jsou křesťané, několik tisíc vyznává židovskou víru. Úředním jazykem je arabština, místně kurdština, turečtina, perština. Nejčastěji používané cizí jazyky jsou angličtina, ruština a francouzština. Země je členěna na 18 provincií. Tři severní provincie (Sulejmaníja, Erbil a Dohúk) mají od r. 1991 autonomní samosprávu a řadu administrativních funkcí v nich vykonávají agencie OSN. Hlavním městem Iráku se statutem samostatné provincie je Bagdád, dalšími provinciemi (kromě tří severních), jsou ještě Ninive, Basra, Babylon, Thiqar, Al-Tamim, Dijala, Anbar, Kadisía, Wasit, Nadžaf, Salahedín, Maisan, Kerbala a Muthana. Zdejší peněžní jednotkou je irácký dinár (IQD), teoreticky dělený na 1000 filsů (mince však v Iráku neexistují). Oficiálně smějí cizí měny přijímat pouze banky a tolerované směnárny, neoficiálně je především v hlavním městě běžným platidlem USD, od listopadu 2000 začal Irák v zahraničních bankovních operacích používat eura.
Obchodní jednání
Při obchodním jednání je vhodné dodržovat podobné společenské chování, jaké je popsáno ve složce Spojené arabské emiráty, a které je typické pro celý arabský svět. Je třeba také počítat s podobným bontónem a zvyklostmi i ze strany partnera. Na začátku a na konci schůzky se sluší poděkovat za přijetí a ujistit druhou stranu o významu, jaký setkání přikládáme.
Je vhodné ověřit si začátek pracovní doby a při jednáních se obrnit trpělivostí. Neděle je normálním pracovním dnem, to je třeba zohlednit při zasílání faxů apod. Vlastní arabskému obchodníkovi je smlouvat. Smlouvá se o podmínky dodání, o záruční a pozáruční servis, o cenu. Je důležité počítat s tím, že se nás druhá strana bude snažit stlačit, už jenom z principu, na cenu nižší než požadujeme. Je to hra nervů a silnější vítězí. Důležitou roli hraje i zde oblečení. Pro oficiální příležitosti jsou pro ženu vhodné dlouhé šaty s rukávy zakrývající ramena a paže, nebo kostým. U mužů je obvyklý oblek a kravata.
Zahraničně-politická orientace
Irák je zakládajícím členem OSN, nemá však právo hlasování na VS OSN. Má stálé představitele při OSN v New Yorku, ve Vídni a v Ženevě. Je členem Mezinárodního měnového fondu (IMF), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Organizace islámské konference (OIC). Z regionálních uskupení je Irák členem Ligy arabských států (LAS), Arabského společného trhu, Organizace arabských zemí vyvážejících ropu (OAPEC), Arabské federace ropy, chemikálií a minerálů (AFOCM) a dalších. Dále spolupracuje např. s Ligou společností červeného kříže (LRCS). Irák uzavřel řadu bilaterálních smluv např. s Egyptem, Sýrií, Jordánskem, Alžírskem, SAE, Ománem a jinými arabskými státy, Ruskem, SNS, Francií, Čínou, Indií, Pákistánem, Malajsií, Vietnamem, Řeckem, Španělskem, Jugoslávií a dalšími zeměmi, a to především o hospodářské, obchodní, průmyslové, zemědělské, vědecké a kulturní spolupráci a o volném obchodu. Irácká strana nezveřejňuje základní smluvní dokumenty uzavřené s jednotlivými státy.
Od roku 1990, po invazi do Kuvajtu, jsou na Irák uvaleny tvrdé sankce, občas zmírněné dočasnými rezolucemi, jako je např. dlouhodobě užívaný program „ropa za potraviny“. Prioritními hospodářskými odvětvími je těžba ropy a petrochemický průmysl, průmysl chemický a výroba umělých hnojiv. Výroba léků dosáhla např. v r. 2001 jen 50% úrovně z roku 1990. Hospodářství jako celek trpí nízkou produktivitou práce, nedostatkem elektrické energie, špatnou sítí komunikací a neobnovovaným systémem zavlažování a kanalizací. Finanční situace země je vážná, Irák je zadlužen. Zemědělství je závislé na počasí a chemickém hnojení, chovatelé mají problémy s léky a vakcínami pro zvířata. Orné a využitelné plochy se rozkládají na cca 22 % rozlohy, z toho téměř jednu desetinu tvořily pastviny. Z důvodů sankcí trpí na svou dobu velmi vyspělý zavlažovací systém nedostatkem náhradních dílů. Další velký problém mají na svědomí velká vodní díla na horních tocích Eufratu a Tigridu v Turecku a odvodňovací kanály v bažinách na jihu Iráku. Iráku hrozí v této oblasti ekologická katastrofa. Už nyní zaujímá poušť 75 % celkové plochy země.
Zdravotnictví je ve stagnaci, úmrtnost především novorozenců a malých dětí je vysoká, země je sužována nemocemi, které byly před rokem 1990 v Iráku zlikvidovány, vysoké procento dětí i dospělých je nemocných rakovinou. Zdravotnictví je odkázáno na dodávání léků, zdravotní techniky a zařízení ze zahraničí. Pro výživu obyvatel jsou důležité pravidelné humanitární dodávky základních potravin realizované Úřadem humanitárního koordinátora OSN (UNOHCI) v Bagdádu. Na školství je vidět neustále se prohlubující sociální deprese obyvatelstva, které ztratilo perspektivy a soustředilo se na přežití. Materiální vybavení škol je špatné, klesá úroveň výuky, postupuje islamizace tohoto odvětví, chybí kvalitní učitelé, negramotnost obyvatelstva roste.
Irák má největší prokázané zásoby ropy na světě, bohaté zásoby zemního plynu, velké zásoby fosfátů a kamenné síry. Těžba ropy je páteří iráckého hospodářství. Příjmy z exportu se dělí. Část odvádí Irák kompenzačnímu fondu OSN, část kurdským provinciím, asi 3 % přicházejí na výdaje OSN. Zbývajících 59 % by mělo být využito pro patnáct provincií v centrální a jižní části země.
Ve stavebnictví došlo v roce 2001 ke zjevnému oživení, a to zejména v oblasti bytové výstavby. Vláda uvolnila v rámci programu „ropa za potraviny“ 750 milionů USD na nákup stavebních materiálů, což umožnilo mnoha lidem pracovat i bydlet. Místní dodavatelský sektor však v následujících letech nebyl schopen udržet krok s poptávkou, ceny stavebního materiálu vzrostly, řada stavebníků se dostala do potíží. Přesná situace v tomto oboru není v poslední době statisticky zpracována.
Oblast služeb – obchod, veřejné stravování, turistický ruch, hotely, potravinářství, drobná průmyslová výroba, tradiční řemesla – to vše bylo poznamenáno sankčním režimem a malou koupěschopností místního obyvatelstva. Doprava a infrastruktura – silniční a dálniční síť přes všechny válečné a sankční zásahy, byť v omezené míře, funguje. Poměry ve veřejné dopravě patří ke stresující stránce života obyvatel. V srpnu 2000 bylo znovuotevřeno bagdádské letiště a částečně obnovena jak vnitrostátní, tak omezeně mezinárodní doprava. Kromě mezinárodních letišť v Bagdádu a Bastře má Irák i tři malá civilní letiště, v městech Haditá, Kirkuk a Mosul. Železniční síť byla válkou a sankcemi vážně poškozena, postup oprav je pomalý z důvodů nedostatku materiálů a vybavení. Významná úloha v systému patří říční a námořní lodní dopravě, která funguje i přes velké potíže. Strategická role přísluší ropovodům a plynovodům, které po letech odstávky byly ve velmi špatném technickém stavu a jejichž zprovoznění a funkčnosti věnuje irácká vláda velkou pozornost. Telekomunikace byly sankcemi velmi postiženy. Poměry v tomto odvětví se začaly zlepšovat na rozhraní let 2001-2002. Situace v energetice odpovídá celkovému osudu země a je všeobecně známa. Obrovským ekologickým a zdravotním problémem je provoz vodovodů a kanalizací. Celková produkce pitné vody poklesla o 40 %, nastal totální kolaps kanalizačních služeb.
Zahraniční obchod Iráku byl sankčním režimem OSN postižen relativně nejvíce. Více než polovina zahraničního obchodu v rámci mechanismu „ropa za potraviny“ připadala v roce 2001 na arabské země, významnými partnery byly dále Rusko, Francie, Čína, USA, Španělsko a Itálie. Významnými obchodními partnery byly i Turecko, Indonésie, Malajsie, Rakousko, Německo, Vietnam, Indie, Pákistán, Kuba. Řecko, Belgie, Kypr, Jugoslávie a Bulharsko.
Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR.
Jednání o sukcesi (právním nástupnictví) mezi Irákem a ČR do bilaterálních smluv po bývalém Československu a o aktualizaci smluvní základny pozastavila irácká strana v létě 1998 na protest proti souhlasu ČR s umístěním vysílání RFE/Radia Free Iraq v Praze. Některé základní smluvní dokumenty mezi Irákem a Československem sice již de jure platnost nemají, avšak z pragmatických důvodů je de facto obě strany tiše chápou jako platné. Jedná se např. o vědeckotechnickou a kulturní spolupráci, leteckou dopravu mezi oběma zeměmi, o spolupráci na poli hospodářství a techniky, zohledňuje se dlouhodobá platební dohoda a dohoda v oblasti cen, zdravotnictví, přihlíží se ke konzulární úmluvě a dohodě o vzájemném uznávání dokladů o vzdělání, jakož i dokladů o vědeckých hodnostech a titulech. Do roku 1998 (respektive před zavedením sankcí) dovážela česká strana do Iráku zejména průmyslové celky a náhradní díly pro ropný průmysl, energetiku, zemědělské stroje, mlýny, stroje a zařízení pro textilní a potravinářský průmysl, obráběcí stroje, sklo, textil a papírenské zboží. Dováželi jsme surovou ropu a ropné oleje. Perspektivně se čeští exportéři mohou soustředit na tyto komodity: náhradní díly pro rekonstrukce stávajících rafinerií a elektráren. Možnost uplatnění je teoreticky ve vývozu mlýnů na mouku, pivovarů, cementáren, cihelen, včetně dalších investičních celků do infrastruktury, zajímavé jsou dodávky pro zemědělství a zavlažování (traktory a jejich komponenty, čerpadla, pumpy), dopravu (opravy dříve dodaných lokomotiv, prodej a společná výroba nových dopravních prostředků), zdravotnictví (přístroje, nástroje, vybavení), textilní průmysl (spřádací stroje, stavy), ropný a petrochemický průmysl a plynárenství. Zájem by mohl být o dodávky potravin, výrobu skla, zpracování kaolinu a další. Protože možnosti výrobní kooperace přímou cestou jsou minimální, narůstá poptávka českých firem po nalezení kontaktů pro odbyt jejich produkce na iráckém trhu. Některé české firmy využívají kontakty přes třetí země. Aktuální informace lze nalézt na www stránkách MZV v rubrice Obnova Iráku.
Velvyslanectví ČR v Iráku
pro veřejnost neděle-čtvrtek 9-14.30 hod., konzulární oddělení úterý, čtvrtek 9-11 hod.
vedoucí úřadu: Mgr. Martin Klepetko, velvyslanec, Mgr. Petr Přebinda, chargé d‘affaires.
Jediným obchodním partnerem pro styk s českými ekonomickými subjekty je obchodně ekonomický úsek (OEÚ) zastupitelského úřadu Bagdád. Kontakt: Mgr. Viktor Vodička, obchodní rada (mobil: +1 914 360 47 29, tel.: +1 914 360 59 52, fax: +8717 6214 2621, e-mail: Commerce-Baghdad@mzv.cz
Embasy of the Czech Republic, Mansur 601/11/37, Sharia Madrasa Dijla, Baghdad, P. O. Box 271 24, Iraq. (tel.: +9641 541 7136, +9641 542 4868, +8717 6214 2623, fax: 8717 6214 2621, e-mail: baghdad@embassy.mzv.cz, www.mvz.cz/baghdad.
České obchodní centrum v Bagdádu (Czech Trade Center Baghdad)
Irácká privátní organizace, která poskytuje komplexní služby pro české firmy. Prostřednictvím centra mohou české zainteresované firmy denně operovat se svými záměry v celém teritoriu Iráku a provozovat potřebný marketing bez potřeby osobní přítomnosti. Centrum vzniklo za podpory Českého velvyslanectví v Bagdádu. Kontakt v ČR: PR & Consulting CzAr, v.o.s., Dr. Essam Hafoudh Al-Zand, U Krbu 35, 1000 00 Praha 10-Strašnice. Tel.: +420-274 772 394, +420-274 773 343, fax: +420-274 772 436, e-mail: hafoudh@comp.cz Adresa v Iráku: Czech Trade Center Baghdad, Mr. Thain N. Abood, mobil: +964-7903479170, Baghdad, Iraq.